Kterak Zoufalci triumf na Jatka Cupu 2017 obhájili, desátý pohár do Radlic přivezli a opravdu vydatně s ním slavili

ZLATÁ PARTA

VÍTĚZNÝ TÝM SKZ RADLICE V MUTYNĚVSI. Nahoře zleva Jaroslav Škoda, Bonda Novák, Martin Šťastný, David Stehlík, Lukáš Mareš a vedoucí týmu Josef Šprincl. Dole Rostislav a Richard Veverovi, kapitán David Šprincl, týmový šofér Ladislav Sláma a kronikářka Radlic Dáňa Šprinclová.
 

Králem turnajů v Mutyněvsi jsou fotbalisté SKZ Radlice! Na startu prázdnin 2017 zopakovali rok staré vítězství. Pohár za 1. místo na Jatka Cupu vybojovali už počtvrté. Cesta k němu tentokrát vedla přes semknutý výkon okleštěné sedmičlenné party.
 

Deset gólů v čudu…

Tak jako každý rok druhého desetiletí nového milénia, i léto 2017 malého fotbalu začalo pro Zoufalce v malé obci u Blažejova. Jatka Cup v Mutyněvsi se konal tradičně první červencovou sobotu. Což se však ukázal být pro mnohé obhájce zlata 2016 nedobrý termín.
Jako první se 12. června se vzdal radlického dresu Petr Holoubek a udělal to opět s kulometem velkých slov: „Zdravím radlickou Legendu a syna Velkého Zoufalce v jedné osobě. S politováním musím oznámit, že Mutyněves Cup 2017 bude zcela výjimečně bez mé zoufalé maličkosti, neb mám v tomto termínu zaplacenou dovolenou. Doufal jsem v to, že Mutyněves bude o týden později. Bohužel organizátoři jsou jiného názoru a snaží se nás tímto záškodnickým počinem rozložit. I já se po zjištění termínu snažil posunout celou dovolenou dál na červenec, ale vše již bylo bohužel obsazené. Takže mi nezbývá než doufat, že obhájíme a radlickou zlatou sbírku rozšíříme, a to i bez srdcaře ze Stráže. Zoufalcům zdar!“
Když se k tomu přidaly zranění kolena Jardy Škody a 20. června omluvný mail Michala Nováka, zmizelo naráz s Petrem, Novasem a Jarinem deset loňských radlických gólů z Mutyňky 2016. „Ahoj Dave, musím se omluvit, ale tentokrát se nemohu zúčastnit vysněného turnaje. Dnes mi přišla pozvánka a já mám ve stejný den 1. července ve Znojmě promoci a předávání titulu. Nejdříve jsem tam nechtěl, že to není povinné, ale bohužel naši by to rádi viděli, je to pro ně svátek, tak tam nakonec budu muset,“ napsal Michal.
 

… ale vítáme Pirese s Lukim!

Nahradit celou trojku se i přes obrovské nasazení zbylých zlatých hochů nepovedlo. Ve skautinku byl nakonec úspěšný pouze Píza, který do sestavy přivedl svého bratra Rosťu „Pirese“ Veveru – narostlého a věčně vysmátého beka, s nímž přišla do obrany říznost i technika hodná velkých radlických defenzivních legend typu Honzy Vlčka či Tomáše Stuchlíka, kteří daly radlickému týmu vale na přelomu desetiletí.
Do Mutyněvsi se tak 1. července ráno sjela šestice: gólman Píza, kápo David, novic Rosťa a dačická klika spolehlivých Zoufalců Bonda, Martin, David II. Což bylo na náročný celodenní turnaj zoufale málo, neb na lavičce by vedle nehrajícího kouče Jarina Škody stál připravený vždy jen jeden hráč.
Tak jako už nesčetněkrát v dějinách vytáhl eso v poslední chvilce kapitán David. Když od organizátorů zaslechl, že nedopatřením přijel do Muťyňky kapitán náhradního devátého týmu Lukáš Mareš, kápo nezaváhal a pět minut před startem turnaje s Lukim podepsal smlouvu na přestup do nejvěhlasnějšího klubu turnaje. „Neskutečné, co se mi ráno stalo. Myslel jsem, že tu budu celý den sedět jako pecka. Místo toho jsem prožil po boku Zoufalců turnaj z říše snů a nikdy na sobotu 1. července 2017 nezapomenu. Když jsem poznal kvalitu turnaje, můžu s klidným srdcem říct, že bych v Mutyňce se svým týmem paběrkoval a nejspíš sebral čtyři porážky. Místo toho jsem si zahrál za klub s neskutečnou tradicí a vyhrál zlato. A teď jsem hrdým a šťastným Zoufalcem!“ vrátil se na konci dne k nečekanému přestupu do SKZ Radlice Lukáš Mareš.
Už to, že přijel i náhradní tým, dokazuje, jak velký zájem o Jatka Cup 2017 byl. Nechyběl nikdo z tradičních účastníků. Domácí fotbalisté z SK Jatka startovali na IX. ročníku logicky už podeváté. SKZ Radlice posedmé, Leštiči popáté. Posbírá tato trojka všechny medaile jako loni? Nebo se seberou loňští semifinalisté, fotbaloví junioři z Jindřichova Hradce vystupující v Mutyněvsi pod názvem FC Méďové? Či snad profesionálně oblečení nováčci z Prahy Lesser Side F.C.? Uvidí se po páté podvečerní. Teď je půl jedenácté dopoledne a my za doprovodu fanoušků, jež vede k ploše sám „Velký Zoufalec“ Pepa, teprve začínáme…
 

ZÁKLADNÍ SKUPINA

SKZ RADLICE – KONDOŘI RATMÍROV 2:0 [1:0]
Se známým týmem Jindřichohradecka se Radlice utkaly při svých prvních turnajích a právě proti Ratmírovu nastoupily „jateční“ cesty ke zlatu. V roce 2011 po dvou vítězstvích a dvou porážkách přeskupili Zoufalci sestavu do slavného kosočtverce, vedle mladšího bratra Martina zažil velké střelecké vzepětí Radim Šťastný a po bratrské gólové demolici se Radlice odrazily výhrou 5:2 k velkému a vítěznému finále s Veselým mixem. Za rok to bylo podobné. Výhra nové party 4:1 nasměrovala Zoufalce k druhému a opět vítěznému finále Jatka Cupu 2012 se Sqvadrou.
Do třetice – po pěti letech – posílá los Zoufalcům Ratmírov hned na začátek turnaje. Kondoři do něj vletí lépe, Píza ale tutovku skvěle vytáhne. Odpověď Radlic přichází až v půlce prvního poločasu. Bondova jedovka ale o deset čísel mine tyčku branky Kondorů. Druhá gólovka už končí v síti. David Šprincl na půlce „hokejově“ zablokuje záložníka Ratmírova, čímž uvolní celou levou stranu pro Rosťu. Ten zatáhne míč až k praporku a kolem gólmana posílá lahůdkový balon před prázdnou kasu, kam ho z voleje uklízí Martin Šťastný a dává svůj 66. gól za Radlice. Z toho už pátý proti Ratmírovu, evidentně svému oblíbenému soupeři. Že, Márty?!
Jako Zoufalec v pivní lázni se s Kondory cítí i kapitán David. Možná proto, že dosud poslední zápas Radlic s Ratmírovem datovaný do roku 2012 sledoval se zlomeným palcem pravé nohy jen z lavičky, aby pošetřil síly na odpolední finále. Opíraje se o nalomenou pravou ho pak tehdy netradičně levačkou legendárně rozhodl…

… a definitivně rozhodnout může tentokrát po kapitánově přiťuknutí druhý z Davidů, ale zakončení otírá jen o tyčku. Jakoby si ji chtěl připravit na podvečerní vrchol turnaje a vůbec celé prozatímní kariéry v SKZ. Zoufalce může Davidova tyčka mrzet, protože vzápětí Radličtí chybují na půlce a Kondoři se vženou do tutové šance – Píza ale vytahuje zákrok no. 1.
Celý stan za brankou vstává jako jeden muž pět minut před koncem, kdy po záchranné brzdě kapitána Davida půl metru před vápnem píská sudí přímý kop pro Ratmírov. Z kratší vzdálenosti, než se kope penalta, která má v Mutyňce puntík až za vápnem. Šílenou situaci – čtyři Zoufalci ve zdi a Píza vedle nich, všichni v podstatě svorně na brankové čáře – Radlice přežijí.
A přežijí i celý závěr, kdy se i útok stáhne na půlku a nechá Kondory hrát, létat, riskovat… a chybovat. Rychlý protiútok SKZ ještě vytáhne brankář na roh, ten ale Zoufalci bleskurychle posílají dozadu na Bondu a ten propálí tradičně vše, co mu stojí v cestě. 2:0, důležitá výhra a tři body do tabulky.

Branky: Martin Šťastný, Bonda Novák
 

Intermezzo #1

Chystej rakve, máme to nahnutý!

Pohřební intermezzo, tak se jmenuje vůbec první typ tohoto druhu mezičlánků, které doprovázejí reportáže z Jatka Cupů už sedm sezon. Ono Pohřební intermezzo je z 19. sezony, kdy byl Jatka Cup 2011 ve dvou třetinách, Radlice okupovaly páté místo, před sebou měly dva nejtěžší soupeře a jejich sestava připomínala lazaret. Davida tehdy tahalo stehno zepředu, Radima zezadu, Majkl necítil ruku s naštíplou kostí, Martin se se zraněným kotníkem zavřel v autě. Šest let starý hovor s otázkou „Dáte si ovocný čaj?“, jíž se snažila oživit mrtvolnou skupinku Zoufalců Martina Bedrnová z Jatek i s odpovědí „jedině černej a rakvičky se šlehačkou, prosím“ vstoupil do dějin. Tehdejší dlouhá pauza a hlavně výsledky čtveřice zápasů, které se v ní odehrály, však obrátily kormidlo o 180 stupňů a SKZ nečekně nabídly šanci nejen na medaili, ale dokonce na tu nejcennější – a to se v poslední třetině turnajen 2011 skutečně stalo a známý „Obrat ve znamení kosočtverce“ přivál první zlato z Mutyněvse.
Zoufalci si na tyhle chvíle kupodivu vzpomenou právě letos, ač svůj piknikový koutek rozkládají na opačném konci areálu, poblíž hlavního stanu. Ač si nedají čaj, ale pivo. Ač to není na porážku, ale na vítězství. Pohřební řeči se totiž 1. července 2017 nevztahují k vývoji turnaje, ale k povolání jejich brankáře: R.V. Pohřební služba na adrese J. Masaryka 1601/32, Jihlava. Ta za všechno může!
Všechno rozjíždí týmový šofér Láďa Sláma, když odmítá pustit na židličku u piknikového stolku kronikářku Radlic Dáňu s kávou. „Hele, Dáňo, ve stoje je život lepší. I kafe tak líp chutná. Ve stoje je to blbý akorát v posteli,“ dráždí ji Slámič. „No jo, ale v posteli jsme teď častěji než v mládí, Láďo,“ kontruje kronikářka. „To máš pravdu, už to máme nahnutý! Ale je tu Píza, a ten má doma rakví dost,“ srší humorem Láďa. „Hele, Slámič, nech těch černých keců na dámu a radši skoč do lesa pro srnku, když jsi celý v zeleným,“ ukončují debatu Zoufalci. Sami zas nazouvají kopačky a hrrr na zelený pažit. Po ani ne půlhodinové pauze, která čítala jediný zápas, v němž SK Leštiči překvapivě snadno rozmázli jindřichohradecké profíky s dresy FC Méďové 3:1, totiž čeká druhý soupeř – urostlí a semknutí obranáři z Blažejova.

SKZ RADLICE – HASIČI BLAŽEJOV 3:0 [0:0]
Zoufalci nemají s tímto soupeřem dosud žádné zkušenosti – jde o první měření Radlic a Blažejova za celých 24 let! Soudě podle dosavadního průběhu turnaje je ale jasné, že blažejovští budou úporně bránit. A že to umějí, předvedli ve svém prvním vystoupení dokonale. Mladý Pražský Lesser Side F.C. nepustili k jedinému gólu a zápas po výsledku 0:0 dovedli překvapivě až k penaltám. S hřejivým bodíkem v kapse staví obětavě pevnou defentivní hráz i proti SKZ, kterou natrhnou během první půle jen David Stehlík, který však s brankářem přehodí i branku, Bonda pumelicí z přímého kopu a Martin chytrým zakončením, míč se ale z jeho polopatičky převalí těsně vedle tyče. Hasiči nemají šancí moc, ale ta jedna stojí za to: Píza se za ranou jen otočí – tyč…!
„Musíme hru výrazně zrychlit!“ radí se o poločasových 0:0 Zoufalci. Jak si slíbí, tak udělají a výsledek se dostaví po pár sekundách. Ač s dávkou štěstí. Piresovi se aut moc nepovede, což ale zaskočí oba beky i brankáře a balon mezi nimi propadne před branku, kde čeká jediný muž: Bonda. Zvyklý na řachy si dává na čas, aby míč z metru nenapálil, ale hezky poommaaaluuu dosoukal do prázdné branky...

... a pak stejně rozvážně kráčí za zbytkem týmu poplácat si. „Super, kluci a teď rychle pojistku, ať se netrápíme,“ povzbuzují se Zoufalci a opět nemluví do větru. Martin Štastný u pravé lajny vykulí levého beka a posílá krásnou přihrávku na Davida Šprincla. Kapitán na moment přemýšlí o kličce, ale když se gólman drží brankové čáry a roztahuje se v ní jak pavouk, volí David nečekané řešení. Do míče se opře silou a pro sebe dost netradičně šajtlí uklízí míč mezi nohy brankáře – za Radlice postošedesátésedmé. „Dobře, Dejve, důležitej gól,“ plácají si s kapitánem Martin a Bonda, pro něhož je tento duel 34. startem za SKZ Radlice, čímž se posouvá na 3. místo všech dob právě za Davida s Martinem. A tenhle milník Bonda přizdobí na oslavu ještě jednou brankou – 3:0. Blažejov rezignuje a jen se štěstím unikne debaklu. Do další gólovky se znovu vtlačí David, odstaví si beka a technicky obstřelí i brankáře – nad areálem ale místo čtvrté branky zazvoní tyč…

Branky: Bonda Novák 2, David Šprincl

TŘI LEGENDY. Bonda, David a Martin = po letošní Mutyněvsi tři nejčastější reprezentanti Radlic. Zlaté finále bylo 97. startem pro Davida, jubilejním 50. pro Martina a 36. pro Bondu, čímž se posunul na třetí místo. Dohromady nastřílela tahle trojka za SKZ už 254 gólů a posbírala 14 zlatých kopaček pro nejlepšího střelce každé ze sezon. Bonda si ji letos podělil s Martinem a už jich mají společně sedm, stejně jako sám David. Právě jemu gratulují parťáci na snímku ke 167. gólu za Radlice v duelu s Blažejovem.
 

Intermezzo #2

Když pohřeb střídaj svatby…

Nálada u Zoufalců je skvělá, šest bodů a vedení v tabulce je tím nejlepším možným vkladem v letošním systému turnaje, kdy se nehraje jako loni semifinále křížem, ale do souboje o zlato jdou rovnou vítězové skupin. Radlice do něj mohou postoupit dokonce od stolečku, bez snažení. Jak to? Zápas s Blažejovem dohrávají půl hodinky po poledni. Další je čeká až kolem druhé. Ze svého piknikového stanu tak nejprve po očku sledují velkou bitvu o vítěze první skupiny – a tudíž vstupenku do finále – mezi domácími Jatky a týmem Leštičů. Mutyněves krásně kombinuje, dobře střílí, ale gól ne a ne dát. Zato Leštiči zakontrují střelou z půlky hřiště a hle! Vítězí 1:0 a s předstihem si zajišťují 1. místo. Hospříz na něj dosáhnout nemůže a tři body s Médi i Mutyňkou znamenají, že ani při rovnosti bodů se díky výhrám ve vzájemných zápasech před Leštiče nikdo nedostane.
Stejná věc se může stát i Zoufalcům. Blažejov má po dvou zápasech jen bod a Radlice tedy dotáhnout nezvládne. Ratmírov může ve zbylých zápasech s Radlicemi maximálně srovnat krok na 6 bodů, ale vzájemný duel mluví pro SKZ. A pak je tady Lesser Side F.C. V prvním duelu sebral díky penaltám dva body a teď tahá s Kondory za kratší konec a dlouho prohrává 0:1. Pokud by tak zápas skončil, nedostal by se před Zoufalce, ani kdyby je na závěr porazil. Radlice by měly finále jisté a s mladíky z Prahy by si zahrály jen o čest. Lesser ale se štěstím srovná, takový výsledek znamená, že by Zoufalci mohli na závěr prohrát za bod, tedy na penalty. Ratmírov je v konci překvapivě lepší, ale stíhá ho krutý trest. Mladíci svou jedninou kloudnou akci ve druhém poločase proměňují a s přispěním opravdu pořádné solničky paní Štěstěny vítězí 2:1 a dotahují se bod za Radlice. Zoufalci tak budou makat na závěr naplno: musí za každou cenu vyhrát.
Ztráta jistoty, která byla dost blízko, jim ale náladu nijak nekazí a u piknikového stolečku tentokrát téma „Pohřebnictví“ střídají hovory á la „Svatby“. Vše rozpoutává diskuze nad událostí z předešlé noci, kdy vstoupil v Argentině do manželství Lionel Messi. Dál pokračuje představením své starší partnerky Lukáš Mareš, aby stejnou mincí zareagoval druhý z nováčků Píza mladší alias Pires. „Já mám doma taky starší. Ještě jsem si ji nevzal, čekám, až ji bude padesát. To bude můj dárek pro ní ke kulatinám,“ chláme se Rosťa. Nakonec ale nejde o mlácení prázdných slov. Stejně jako loni se stočí řeč na smlouvu, kterou uzavřel s Hospodou „U Zoufalce“ před dvaceti lety Píza: Pokud se někdy ožením, bude to v Radlicích. Když smlouvu poruším, zaplatím deset sudů pokuty. „A víte co, kamarádi? Za rok slaví SKZ Radlice čtvrtstoletí. Tak já ty sudy přivezu a zlejskáme se jako praví Zoufalci,“ uzavírá svatební mezihru Píza. Je totiž 13:40 na mutyněvských hodinách a Radlice nastupují do rozhodujícího boje o vysněné finále. Sedmé v řadě, pokud si tedy poradí s pražským celkem Lesser Side F.C.

SKZ RADLICE – LESSER SIDE FC 1:0 [1:0]
Zoufalci finále moc chtějí a v jejich třetím vystoupení léta 2017 je to vidět od prvních vteřin! První sekunda, Martin se protáhne zprava a jeho jedovka lízá síťku. „Aj, těsně!“ hvízdne jenom. Na lítost není čas! Pětadvacátá sekunda, celý kvartet Sportovního Klubu Zoufalců vykombinovává „Malou Prahu“ a David Stehlík posílá finální zakončení těsně vedle. Mladíci se osmělují až po třech minutách hry, ale za odvahu je stíhá trest. Radlice zacouvou až před Pízu, kvartet Lesser Side F.C. podlehne ofenzivnímu mámení a spadne jako už mnoho mnohem hůře oblečených týmů v minulosti do zoufalé radlické pasti – kontr SKZ je tak rychlý, že na něj příliš vysunutí a otevření Pražané nestíhají reagovat a Martin Šťastný má dveře k první brance duelu o všechno otevřené. Stav 1:0 úplně mění ráz utkání. Zoufalci zavírají obranu do poctivého trojúhelníku, napadají v jednom a Lesser Side neví kudy kam. V osmé minutě, deváté, desáté… Ba ani ve dvanácté, patnácté, dvacáté. Zkušeným výkonem bez zbytečných frajeřinek a kudrlinek si Radlice hlídají zápas k vítězství 1:0, a tudíž sedmému postupu do finále „Jatka  Cupů“ v řadě. „Bravo, kluci! A to jste se letos báli, že byste snad mohli odjet bez poháru. Kdepak! Desátý kousek do Radlic přibude,“ plácá si s týmem sám Velký Zoufalec Pepa, opět hrdě oblečený do oranžového dresu SKZ Radlice z prvního zlatého Jatka Cupu 2011 a vyvedenou bejzbolkou stejného nápisu. Teď jde jen o to: Povezou si Radlice čtvrtý pohár za 1., nebo čtvrtý pohár za 2. místo…?
Branka: Martin Šťastný
 

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍ FÁZE
 

Skupina A:

Mutyněves – Hospříz 3:0, Leštiči – Méďové 3:1, Mutyněves – Leštiči 0:1, Méďové – Hospříz 4:0, Mutyněves – Méďové 1:0, Leštiči – Hospříz 3:0.

Tabulka:
1. SK Leštiči 7:1 9
2. SK Jatka Mutyněves 4:1 6
3. FC Méďové 5:4 3
4. Hospříz 0:10 0

 Skupina B:
SKZ Radlice – Ratmírov 2:0, Lesser Side – Blažejov 1:0 po penaltách, SKZ Radlice – Blažejov 3:0, Ratmírov – Lesser Side 1:2, SKZ Radlice – Lesser Side 1:0, Ratmírov – Blažejov 2:1 po penaltách.

Tabulka:
1. SKZ Radlice 6:0 9
2. Lesser Side F.C. 3:2 5
3. Kondoři Ratmírov 3:5 2
4. Hasiči Blažejov 1:6 2

ZÁPASY O UMÍSTĚNÍ

O 7. místo: Blažejov – Hospříz 0:1 po penaltách

O 5. místo: Ratmírov – Méďové 4:2

O 3. místo: Mutyněves – Lesser Side 4:1

Intermezzo #3:

Posedmé ve finále

Radlice přifrčely do Mutyněvsi poprvé před šesti lety a Jatka Cupy od té doby neznají jiný vrchol turnaje než ten, v němž nastoupí právě ony. Šest předchozích sezon 2011-2016 přiválo Zoufalcům pod kopačky pět různých soků do mače o zlato. Schválně, kdo z vás si bitvy pamatuje? S podrobnostmi asi jedině oficiální web SKZ Radlice. Tak se na něj mrkněme…
 

2011: SKZ RADLICE – VESELÝ MIX 4:1
Historicky nejzamotanější turnaj, kdy to po dvou porážkách Zoufalců vypadalo na páté místo. Před posledním kolem se ale tabulka díky několika překvapivým výsledkům otočila do podoby Veselý mix 12, Motorlet 9, Ratmírov 9, Radlice 9, Jindřiš 6, Hospříz 6, Mutyněves 3. V souboji dvou pokořitelů SKZ stačilo Motorletu zvítězit nad Jindřiší v normální hrací době a bral by zlato. Pražané ale v nejnervóznějším duelu turnaje finišovali s Jindřiší 0:0, za výhru na penalty si připsali jen dva body a skončili turnaj se ziskem 11. Domácí Jatka nemohla skončit lépe než sedmá, přesto v zápase o nic porazila se 13 góly dosud nejproduktivnější Ratmírov 1:0. Dva týmy bez šance na medaile tak Radlicím poslaly před úplně posledním duelem celého dne dar z nebes: výhra nad Veselým mixem mohla přinést zlato SKZ. Nabuzení nečekaně darovanou příležitostí se na zelené borce Zoufalci vyřítili jak lavina. Jednu z prvních vln proměnil Erik, Majkl vytáhl jasný gól těsně nad branku, další pumelici vyškrábl na břevno, půle i tak skončila 1:1. Poslední poločas celého Jatka cupu 2011 ale přinesl nejkrásnější úsek celého radlického vystoupení na něm. Radimův bratrský pas proměnil Martin efektní patičkou, Eriksson se po chvíli vydal na druhý výlet z postu libera a nálada SKZ se zvedla na vrchol euforie – 3:1! Zatímco trojka David, Erik, Tomáš jistila na obranné části kosočtverce defenzivu, Martin na jeho útočném hrotu završil svou celodenní bilanci na šest tref. Zlato jelo poprvé do Radlic!

Góly: Erik Doležel 2, Martin Šťastný 2
 

2012: SKZ RADLICE – SQVADRA J. HRADEC 1:0
Sqvadra připomínající skladbou hráčů hokejový Klepák z bitev konce minulého století se výhrou nad Motorletem 1:0 dostala do stejné pozice jako SKZ rok zpátky – výhra v posledním utkání s Radlicemi by pro ni značila celkový triumf. I když se turnaj ještě nehrál na oficiální finále, stalo se to, co minule: poslední utkání se pro Radlice i pro Sqvadru změnil v zápas o zlato. Navzdory zraněným žebrům a před dvěma hodinami zlomenému palci na pravé noze se vrátil do sestavy David Šprincl a nakonec se právě on stal zlatým žolíkem. To když Martin trpělivě počkal s přihrávkou na rozbíhajícího se Bondu, ten naopak bez váhání posunul na Davida, jenž si zprava sběhl za oba obránce a levačkou poslal Radlice na zlatý piedestal. Hokejisté navzdory nepříznivému stavu dál trpělivě hráli zezadu a spoléhali na potřebné dva kontry – jenže při tom prvním se osamocenému útočníkovi v zeleném zamotal před dobře vyběhnuvším Sněhulákem míč pod nohama. Za další čtyři minuty už si forvard Sqvadry s Petrem poradil a typicky hokejovým blafákem poslal míč do sítě... jenže Sněhulák předvedl neskutečný skok zpátky k brance a po úžasné robinzonádě vypíchl konečky prstů míč z čáry ven do pole. Návrat do prvních sezon SKZ Radlice byl skoro idylický: Sněhulák vychytal dvě nutné gólovky a David zlatým gólem zařídil výhru. Zlato z Mutyněvsi zamířilo podruhé do Radlic.
Gól: David Šprincl
 

2013: SKZ RADLICE – LEŠTIČI 1:2
Zoufalce poslaly do finále výhry nad Kardašovou Řečicí 2:0, jindřichohradeckým Nonstopem 3:0 a pražským Motorletem 2:0. Vrchol turnaje připomínal se vším všudy rok starou bitvu se Sqvadrou. Hodně opatrné, devět a půl minuty se ani jedna z obran nedopustila sebemenší chybičky. Ta přišla až těsně před přestávkou. Když Peťa začal místo přihrávky Davidovi ladit kopačky ke střele, slétli se k němu oba beci Leštičů a na druhou stranu zapomněli. Petrovu střelu gólman vyrazil, ale David míč, který už už letěl do autu, stihl a levačkou poslal tak jako loni se Sqvadrou Radlice do vedení. Sedm poločasů a obrana SKZ a Majkl v brance se chlubili neskutečnou bilancí: pořád nedostali gól. Majkl už ale necítil ruku nastřelenou ve skupině s Motorletem, u níž večerní rentgen odhalil naštípnutou kost zápěstí. Navíc to nebyla jediná ruka, která zasáhla do děje finále. Brzy po přestávce nastřelili Leštiči tu Robinovu, sudí ukázal na přímý kop, ale ještě než pískl, soupeř poslal míč do sítě. Marné byly protesty Radlic, branka bez píšťalky a dostavěné zdi platila. Zoufalci se ještě nestačili z podivného okamžiku vzpamatovat a soupeř skóroval podruhé. SKZ znovu zabral na plný plyn a na konci mel dvě obrovské šance na vyrovnání. „Chybělo fakt málo. Když si ale přeberu fakt, že nám ve finále chytal Majkl se zlomenou rukou, že nám vyjma Velkého Zoufalce a Sněhuláka vůbec nikdo nefandil a že jinak naprosto skvělý rozhodčí poprvé a naposledy na turnaji chyboval zrovna při zahrávání přímého kopu proti nám, musíme to brát jako řízení osudu,“ vystihl náladu poprvé stříbrných Zoufalců Peťa Holoubek.

Gól: David Šprincl

2014: SKZ RADLICE - SK JATKA MUTYNĚVES 1:2
Tentokrát vedla cesta do finále přes výhry nad Motorletem 4:2, Hospřízí 6:2 a penaltové rozuzlení bezbrankové bitvy proti Leštičům. Do finále vlétli Zoufalci ve velkém stylu: první minuta a obr šance Radlic, kterou ale překombinovaly. Druhá, další ťukes a Michalův gól na 1:0, po němž jakoby se gestem Novas spíš omlouval, že to z nulového úhlu trefil, než by slavil. Jakoby si snad Zoufalci byli jistí, jakoby za vrchol dne považovali duel s Leštiči, jakoby vzepětí sympatických Jatkařů, jimž přál finále celý areál a Radlice jakbysmet, nebrali vážně… Nečekaná chyba Jarina skončila úprkem osamoceného soupeře na Sněhuláka a Jatka vstřelila poprvé v dějinách Radlicím gól. Vyslanci SKZ dál kombinovali až do kuchyně, místo aby stříleli, gólman Mutyňky byl jedním slovem fantastický, a tak zápas skončil snad jediným možným rozuzlením: Zoufalci tak moc nechtěli penalty, že v poslední minutě nechali utéct hned trojku domácích snajprů, šajtli Honzy Vítečka neměla ani obrana, ani Sněhulák – a na odpověď už zbývaly jen vteřiny. A i když rána Jarina z poslední pětisekundovky byla jedovatá jako sviňa, o pár čísel minula bránu. Po dvou zlatech přišlo druhé stříbro.

Gól: Michal Novák
 

2015: SKZ RADLICE - FK BULÁNCI 0:2
Favoritem je spíš profesionální tým z Jindřichova Hradce, SKZ ale rozjíždí finále mnohem lépe a netrvá to dlouho, než donutí Bulánky k chybě: Martin s Novasem se vřítí do rozhozené obrany a co chybí? Vzápětí se ukazuje Jarin – pálí levou, vzápětí pravou, jedovky to jsou to obě jak šíp Apačů. A když má vzápětí ke gólu nedaleko i David, vedou Zoufalci na šance 4:0. A patří jim i start druhé půle: Bulánci se pustí do útoku v kompletní čtyřce, jenže míč se odrazí zpět, vyrazí za ním Novas a jde z půlky hřiště nikým neatakován na gólmana Bulánků. Rozhodne se pro střelu a prdou jako z vysokokadenčního MG-42 trefuje brankáře přímo do hlavy. „Měl jsem střelu jen naznačit, on i tak vyskočil, poslat mu to po zemi, vedli bychom a vyhráli,“ přemítá Michal. Navzdory nepřízni štěstí se Zoufalci nevzdávají, ač jim sudí upírá dvě penalty. Petra zboří soupeř jak buldozer, přímák by si sudí písknout troufl, ale tohle je tak blízko, že by musel ukázat na penaltu. A to se mu nechce. Do konce chybí jen okamžiky, kdy se na zteč branky vydává Novas a pět metrů od svatyně je tvrdě sražený k zemi. „Co chceš víc? Tohle je vážně desítka!“ vyletí Martin Štastný. Píšťalka ale mlčí... Finále spěje do penaltového rozuzlení. Osud je ale proti: sto sekund před koncem končí míč z kopačky SKZ zbytečně v zámezí a následný roh přináší gól Bulánků. „Nečekal jsem, že Píza půjde na tyč. Kdyby zůstal, míč by mu skončil krásně v náručí,“ lituje Jarin. Zoufalci se vrhají do útoku ve čtyřech, sudí, vědom si, že jim upřel dvě penalty, přidává k finále přes minuty navíc. Konec foukne až poté, co ve třetí minutě nastavení uteče do „obrany bez obrany“ forvard Bulánků a dává výsledku konečnou pečeť. Nespravedlivou, ale konečnou. Potřetí stříbrnou…
 

2016: SKZ RADLICE – LEŠTIČI 4:0
Poprvé v dějinách se opakuje jedno z finále minulosti, a sice to z roku 2013. Zoufalci nastupují po třech předchozích spíš smolně stříbrných bitvách k finále sebevědomí, přitom pokorní. Koncentrovaní, přitom nabuzení. A je to okamžitě vidět. Sedmá sekunda finále a Novas nádhernou střelou těsně míjí vingl. Padesátá vteřina, Martin vyjíždí středem, pálí – a za gólmanem Leštičů zvoní tyč! Dvě tutovky a brankář soupeře si ještě nesáhl na balon. To Píza ano, ale nijak se s ním nemazlí a nádherným výhozem ho posílá dopředu osamocenému Jarinovi – 1:0! Ze zápasu přitom uplynulo teprve osmdesát sekund. Zoufalci, vědomí si ošemetnosti vedení o gól z finále proti Leštičům 2013 i proti Jatkám 2014, dál mačkají Leštiče jak citrón. Netopí se v kombinacích, pálí ze všech pozic. Jednu z takových ran Martina Šťastného vyráží v páté minutě brankář Leštičů jen s velkou námahou před sebe – přesně tam, kde stojí David Stehlík. Doklepnutí, 2:0. Druhá půle je pro Zoufalce paradoxně asi nejsnadnější desetiminutovkou turnaje. Šance střídá šanci, Jarin nádherně uvolňuje Novase, míč se zas třepetá v síti. Leštiči čekají na závěrečný hvizd a fanoušci Zoufalců vlastně taky. Jejich oko ale ještě stihne pohladit nádherný slalom Škoďáka, který ani nemusí střílet: balon doveze až do branky – 4:0. Vítězem Jatka Cupu se po čtyřech letech stávají Radlice.

Góly: Jarin Škoda 2, David Stehlík, Michal Novák
 

FINÁLE IX. JATKA CUPU

sobota 1. července 2017 (16:45)

SKZ RADLICE – LEŠTIČI 2:1 [0:0, 1:1, penalty 2-1]

Tak tedy potřetí Leštiči. Ti letos připomínají mnohem víc skvělý a na zlato natřesený tým z roku 2013, než loňské odevzdané mužstvo, které jen sledovalo radlickou jízdu za zlatem. Úvod je opatrný, Leštiči se jeví první poločas spíš lepší. Míč mají na noze častěji. A Píza se na sebe zlobí, že v dlouhatánské pauze, kdy se musely po zápasu Radlice – Lesser Side odehrát ještě poslední tři zápasy ve skupinách a následně další tři o umístění, příliš doplňoval zlatou tekutinu. „Míče mi teď vypadávají z rukavic,“ hřmí Píza. Vyloženou gólovku ale nedopřeje Leštičům ani on ani Zoufalci v poli, takže největší šanci v první půli má nakonec David Stehlík. Krásně zahraný přímý kop ale otírá o tyčku. Poločas končí zaslouženě 0:0.

GÓÓÓL! Asi nejkrásnější akce Martina v jeho bohaté kariéře SKZ RADLICE. Protlačil se kolem beka Leštičů a dokonale zamířil k tyči kolem gólmana. Vedení 1:0 nám vydrželo až do nastavení.

Úvod druhého patří Leštičům a Radlice třikrát přežívají finálovou smrt – pokaždé ale zasáhne někdo ze Zoufalců nebo i štěstí, které Radlicím v předchozích třech letech zrovna nepřálo. A tak vezme osud finále do nohou, rukou i těla Martin Šťastný. Po výletě středem se nalepí na beka Leštičů bok na bok, přetlačují se metr po metru tak dlouho, až společně doputují k brance Ondry „Vyleštěné rukavici“ Přibylovi. Tam Martin jednoho z nejlepších obránců turnaje definitivně oblafne a kolem něj překvapuje i gólmana Ondru. Míč přesně zapadá ke vzdálenější tyči. Osmašedesátý gól po možná nejkrásnější individuální akci Martina v jeho dvaadvacetileté kariéře v různých dresech SKZ Radlice. A hlavně – 1:0 pro Zoufalce!

Do konce chybí sotva pět minut oficiální hrací doby. Leštiči vrhají všechny síly i muže do útoku. Jarin ze střídačky jak José Mourinho diriguje Radlice do bloku, z něhož minutu před koncem vyrazí zezadu Rosťa Pires. Nikým neatakován jde z půlky sám na gólmana Leštičů Ondru Přibyla. Zlatou tečku ale netrefí... a Radlice stihne krutý trest. Z úplně poslední akce, když časomíra ukazuje už dvacátou vteřinu nastavení, Leštiči přece jen prostřelují Pízu a rozhodčí okamžitě píská konec. 1:1, o vítězi Jatka Cupu 2017 musejí rozhodnou penalty...

PENALTOVÝ ROZSTŘEL

Penalty jsou loterie, říká se. „A výhodu v nich mívají často ti, kteří zápas na poslední chvíli vyrovnali,“ bojí se Jarin „Mourinho“ Škoda. Ale kdepak s tím na Radlice! Ty mají na penaltové rozstřely veskrze pozitivní vzpomínky. Od první sezony dějin. Až právě v rozstřelu, kdy byl stav zápasů s Brnem v roce 1993 dva:dva na zápasy a 5:5 v tom rozhodujícím pátém, rozhodli Zoufalci o zlatém konci svého prvního léta. Také v rozstřelu z penaltového puntíku rozhodly Radlice nejdramatičtější duel dějin z léta 1995 s Křídlovickou. Ten skončil 8:8 (věřte, nevěřte, ale sedm z osmi gólů tehdy vsítila trojka Píza, David Š. a David H., kteří se potkávají i letos v Mutyňce, Píza však už jako gólman a David Holoubek jako divák), penalty SKZ ale překlopily ke slavné výhře 9:8. Desítky rozhodly i historicky poslední utkání Radlic s Volfířovem v létě 2011 (8:7 na penalty pro SKZ), ale i rozhodující duel o postup do finále Jatka Cupu 2014. Není to náhoda, že proti Leštičům?

DÁVNÍ KAMARÁDI. Mutyňka 2017, to nebyl jen fotbal a obhajoba loňského zlata, ale také fajn setkání šutérů sezony 1995. Píza se do sestavy vrátil v roce 2013 jako gólman, David Š. vlastně nikdy neodešel a David H. se alespoň jako fanoušek přijel podívat mezi Zoufalce po dvaceti letech. Poslední góly za Radlice nastřílel v roce 1997...

Stejně jako tehdy, i po třech letech stojí v bráně Radlic čaroděj Richard „Píza“ Vevera a hned úvodní penaltu Leštičů skokem k pravé tyči bravurně vyráží až k rohovému praporku. První exekutor SKZ Bonda volí jistotu: polovysoká střela přesně doprostřed se třepetá v síti, když se Ondřej Přibyl dávno vrhnul k levé tyčce. Po první sérii 1-0 pro Radlice.
Druhý exekutor Leštičů posílá penaltu jak mistr světa Brazilec Ronaldo, jehož číslo 9 ostatně nosí na zádech, do levého pravého rohu radlické brány. Píza i tentokrát trefí směr ze svého pohledu doleva, ale tak vysoko dosáhnout nemůže. Martin Šťastný volí střelu po zemi doleva, ale Ondřej Přibyl má pravou nohu vytasenou včas. Po druhé sérii 1-1.
Hru nervů útočníka č. 10 a brankáře č. 1 zvládne lépe Píza. Opticky se radlický brankář nechá rozkolíbat, ale spíš tím naznačí skok doprava, aby se vydal vlevo, kam desítka Leštičů svou „desítku“ pošle. Stav zůstává 1-1 a míč si staví David Stehlík. Muž, který se za celý den dostal do mnoha velkých šancí, otíral míč o tyčky, o sítě, gól ale ne a ne přijít. Až…! Jakoby si zkrátka David vrchol turnaje a celé své kariéry v SKZ chtěl opravdu vychutnat. Je úplně jedno, že mu Ondřej Přibyl trefí stranu, David totiž trefuje levou tyčku těsně pod vinglem, od ní balon letí do opačného vinglu doprava, aby tam definitivně zaplul do růžku a roztřepetal boční i zadní síť. 2-1, konec, zlato z Jatka Cupu 2016 obhajují i v roce 2017 Zoufalci z Radlic!

DÍKY, FANOUŠCI! Jsme moc rádi, že jsme v Mutyňce opět nehráli jen pro sebe. Tohle zlato patří vám všem, Radličáci!

KONEČNÉ POŘADÍ
1. SKZ RADLICE
2. SK Leštiči
3. SK Jatka Mutyněves
4. Lesser Side F.C.
5. Kondoři Ratmírov
6. FC Méďové
7. Hospříz
8. Blažejov

Intermezzo #4:

Šokující Pízovo gesto

Soupeře ničil skvělými zákroky, o pauzách bavil všechny spoluhráče i fanoušky, Radlice přivedl po roce opět na zlatý vrchol a při slavnostním vyhlášení pak šokoval hráče i diváky, když sošku i tašku plnou cen pro nejlepšího brankáře jatka Cupu 2017 předal Píza svému sokovi z finále Ondřeji Přibylovi. „Chytal skvěle. A já beztak vděčím za své nuly týmu. Kluci brání neuvěřitelně,“ vysvětlil. A musel za to „vytrpět“ i Onrovu odplatu, kterému nestačilo objetí z dojetí, ale Pízovi nakonec vlepil nefalšovanou pusu…
 

Nejlepší brankáři Jatka Cupů
2012 Petr „Sněhulák“ Snížek SKZ Radlice
2013 Michal „Majkl“ Hofbauer SKZ Radlice
2014 Ondřej Přibyl SK Leštiči
2015 Václav Prinz SK Jatka Mutyněves
2016 Richard „Píza“ Vevera SKZ Radlice
2017 Richard „Píza“ Vevera SKZ Radlice
 

… a pusinkoval i kapitán

… a jakoby tím inspiroval kapitána Davida, který pohár a další ceny za obhajobu zlata převzal důstojně s podanou pravicí od pořadatelů, ale na závěr si střihl číslo á la růžová knihovna a hlavního pořadatele Michala Berdnu a jeho ženu Martinu rozesmál, když jejich dcerce vlepil rovněž nefalšovaný polibek vítězů. „Nevím, jestli si ode mne za rok dva tři ještě nechá usměvavá slečna Bedrnová vlepit zlatou pusu. Ale že se bude konat Jatka Cup a že kára zvaná SKZ Radlice dál pojede po fotbalových cestách, tím jsem si jistější než dřív,“ vysvětlil své gesto David Šprincl.
 

Outro:
Za rok čtvrtstoletí!
A to zapijeme! Už letos…

Velké, převeliké byly oslavy Zoufalců na počest čtvrtého zlata. Radličtí je naplno rozjeli už ve velkém stanu v Mutyněvsi. Zatímco většina týmů včetně vždy ve slavení pilných Leštičů kolem šesté odjela, Zoufalci dopili pivní sud a ve stanu rovnou přešli na paňáčky. Není divu, že jejich (pod)večerní cesta v koloně přes lesní a jiné cesty do Radlic byla plná vtípků. A že se až na Bondu nikdo neodpojil. V radlické Hospodě „U Zoufalce“ se naopak k týmu přidaly dávné legendy včetně spoluzakladatele klubu, hrdiny první sezony a držitele Stříbrné kopačky 1993 Martina Plucara se synkem, budoucí hvězdou klubu, jak na svém koleně pocítil Jarin Škoda po hodinové lekci „juniorského fotbalu“.

Jedním z nejsilnějších momentů se stala návštěva domovského hřiště v Radlicích, kde Zoufalci začali spřádat plány na sezonu 2018. Romantický pažit v lese na kopci by měl totiž za rok hostit benefiční zápas a doprovodné oslavy ke čtvrtstoletí klubu SKZ RADLICE 1993-2018. Po nášupu skvělého českorudoleckého ležáku a dalších rundiček rumíku a zelené nebylo divu, že v duchu hesla „jen s pivem a tuzemákem je žízeň krásná“ pokračovali Zoufalci v oslavách přes půlnoc, a to na klubové zahradě v Radlicích č.p. 18, svědkyni všech oslav 1993-2017. A zapíjení Jatka Cupu 2017 se zařadilo na úplný vrchol vedle dvoudenních grilovacích oslav výhry nad Klepákem 10:3 ze srpna 1996.

Skóre Zoufalců na Jatka Cupech
2011 13:9  → 1. místo
2012   9:2  → 1. místo
2013   8:2  → 2. místo
2014 12:6  → 2. místo
2015   5:3  → 2. místo
2016 14:0  → 1. místo
2017  8:1  → 1. místo

 

SETKÁNÍ PO LETECH. Radim Šťastný a David Šprincl si spolu poprvé zahráli v dresu SKZ Radlice v létě 1994: dohromady ten rok nastříleli 58 gólů a podělili si Zlatou a Stříbrnou kopačku. Naposledy spolu hráli Jatka Cup 2011, z něhož si odvezli tenhle stříbrný pohár za 1. místo. Ten poslední vybojovali bez Radima, ten si ale nenechal ujít příležitost si ho prohlédnout a slíbil svou účast v sezoně 2018.

DOKOPNÁ... Tři zlatí Zoufalci z Mutyňky, tři nej střelci sezony 2017, tři nejčastější reprezentanti SKZ RADLICE, tři (nejen) fotbaloví přátelé, tři zlatí kluci týden po vítězném JATKA CUPU na dopivné na Zvůli 8. července 2017. Díky, kamarádi!
 

Hodnocení zlatých Zoufalců 2017
… sedmero pohledy Martina Šťastného (a osmého od Davida Šprincla)
 

Richard „PÍZA“ Vevera
Skála, zeď, jednosměrka. Velmi skromný týpek, který svůj um svádí na skvělou hru obrany. Ano, možná měl skutečně méně práce než v předešlých ročnících, nicméně ve finálovém penaltovém dramatu ukázal, v čem je jeho síla. Do střel Leštičů se pouštěl beze strachu. Mimo trávník bavič, spouštěč zábavy a velký sympaťák, jehož neuvěřitelné gesto při vyhlašování nejlepšího gólmana dodalo SKZ ještě vetšího lesku, slávy a uznání.
 

David „RADLICKÉ SRDCE“ Šprincl
Již téměř pětadvacet let kápo a tahoun v každém coulu. Kdo ví, kolika let by se SKZ bez jeho účasti dožil. Naštěstí Davidovo srdce je neodmyslitelně spjaté s klubem, což neustále dokazuje. Ve chvílích, kdy ostatní nabírají po urputných bojích síly na střídačce, David k tomu neúnavně zapisuje poutavé postřehy a momentky, které pak mistrně vtiskne do článků a ohlasů hodných profesionálních klubů. V Mutyňce však také dokázal rozšířit svou bohatou a těžce překonatelnou sbírku gólů a nemuselo zůstat u číslovky 167, nebýt pro Davida nešťastně postavené fotbalové konstrukce.

David „ZLAŤÁK“ Stehlík
Jeho nekompromisní a nechytatelná pumelice rozhodla finálové penaltové drama. Do té doby předváděl to, co ho v dresu Zoufalců zdobí vždy: bojovnost, tvrdost, smysl pro kombinaci a týmovost. V posledních letech pravidelná opora zadních řad s útočnými choutky. Jeho účast na zlaté jízdě byla ze zdravotních důvodů do poslední chvíle ohrožena, přesto se rozhodl své kamarády podpořit a osud tomu chtěl, že to byl právě on, kdo se postaral o nejdůležitější a zároveň nejhezčí – totiž zlatý – zásah dne. 

Bohumír „BONDA“ Novák
Nenápadný dříč, pevně vyztužující zadní řady a v Mutyňce společně s Martinem král radlických střelců. V posledních letech sbírá obdivuhodně účasti bez jakékoliv absence a v tabulce odehraných zápasů a vstřelených gólů za sebou s klidem pro sebe vlastním nechává bývalá esa Zoufalců. Bonda, to je jistota, přehled a zároveň mašina na góly. Bez debat jeden z  pilířů hry SKZ druhého desetiletí.
 

Rosťa „PIRES“ Vevera
Posila par excellence, výborně doplnil obranné řady SKZ na trávníku a stejně dobře i mimo něj. Soupeřům dal ihned jasně najevo, že přes tohoto borce to jen tak nepůjde. Svými proporcemi je předurčen pro nekompromisní hlídání svatyně a zastavování útočných snah soupeřů. Vyjma toho však dokázal rozdávat přesné gólové přihrávky. Všestranný fotbalista, který nám v budoucnu ještě mnohé ukáže. Určitě!

Lukáš „JEZDIČ“ Mareš
Druhý letošní nováček, jež zažil během mála hodin několik zvratů. Do hry Radlic přinesl snahu a nasazení. Jak turnaj postupoval, tak větší a větší. Ač se gólově neprosadil, což ho v prvních zápasech dost žralo, neubral, ve finále nechal na trávníku úplně všechno a předvedl v něm svůj nejlepší výkon a přidal nepostradatelné střípky do zlaté mozaiky. Nečekaně, ale zasloužěně se stal jedním ze zlatých hrdinů a jeho jméno bude již navždy figurovat na seznamu hráčů SKZ.
 

Jarda „MOURINHO“ Škoda
Vzhledem k poraněnému kolenu bohužel nemohl nastoupit do hry, nicméně nelitoval času a dorazil za svými kamarády, což dokázalo jeho oddanost týmu a uznání ostatních zoufalců. Během zápasů v nepřehlédnutelné zelené mikině s heslem „REISEWELT“ dirigoval hru kamarádů a dovedl je svými radami až k vytoužené obhajobě. Při poturnajových oslavách patřil mezi největší pařiče, na nic se nevymlouval, prostě si to užíval. Z pohledu množství vypitého alkoholu mu patřila jednoznačně první příčka!
 

Martin „50 = 68“ Šťastný
Nejlepší útočník turnaje! Po úchvatných zlatých představeních 2011 a 2012 měl s dalšími Mutyňkami kopec smůly. V roce 2013 se vážně zranil, nemohl kvůli tomu hrát ani za rok, kdy přihlížel se synkem v náručí jen coby fanoušek. Vrátil se až předloni, ale po smutné rodinné události to byl jen stín Martina, jak ho známe. Takže dalšího gólu za SKZ, byť jen jednoho, se dočkal až loni, po čtyřech letech. Letos sbírku rozšířil mnohem víc, z 65 na 68 branek. Proč? Konečně se necítil limitovaný následky zranění a operace, všechny souboje jel na 100 % a jeho gól ve finále, který byl jeho 50. startem za SKZ Radlice, byl doslova lahůdkovým!

10 TURNAJŮ = 10 POHÁRŮ = 10 PŘÍBĚHŮ. Jako je jiná každá z trofejí, je jiná i story o ní. SKZ RADLICE prožívá ve druhém desetiletí 21. století málokdy vídanou éru. Ani z jednoho klání od roku 2011 se nevrátily Radlice bez medailí. Šestkrát byly zlaté. Tomu říkám tým Zoufalců!

FOTKY A VIDEA Z TURNAJE NAJDETE TADY 

ČLÁNEK V DENÍKU JINDŘICHOHRADECKA KLIKNI

MÁME I FACEBOOK ZDE